Mnohé vědecké studie poukazují na souvislost mezi nízkou koncentrací selenu v krvi a zvýšeným počtem srdečně-cévních a nádorových onemocnění.

Studie z Finska poukázala na to, že při dlouhodobé koncentraci selenu v krvi pod 35µg/l se zvyšuje riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční až 7x.

Kešanská nemoc

Kešanská choroba je indikátor nedostatku selenu, se projevuje poruchami kardiovaskulárního systému a u dětí se vyskytuje nemoc kashin-beck projevující se degenerací kloubů končetin. Tyto choroby se vyskytly hlavně v oblasti Keshan, která je velmi chudá na obsah selenu v půdě. Četné biochemické a klinické studie prokázaly, že kešanská nemoc se nevyskytuje v oblastech, kde průměrný denní příjem selenu je u mužů vyšší než 19,1 µg na den au žen vyšší než 13,3 µg na den.

Dlouhodobá studie z USA prokázala přímou souvislost mezi hladinou selenu v krvi a úmrtím na rakovinu. V oblastech s nejnižší hladinou selenu byla nejvyšší úmrtnost na rakovinu.

Statistiky z Německa potvrzují, že v Německu je až 20krát vyšší výskyt nádorů prostaty ve srovnání s Venezuelou, kde denní příjem selenu prostřednictvím potravy je až 800 µg.

Nedostatek selenu se projevuje sníženou imunitou, kožními problémy, únavou a svalovou slabostí.

Co je to vlastně selen?

Selen je stopový prvek a objevil jej v roce 1817 Švéd Jons Jacob Berzelius. Selen je esenciální prvek, tj. nezbytný pro lidský organismus. V lidském těle je průměrně 5 – 10 mg selenu shromážděného zejména v játrech, ledvinách a ve štítné žláze. Selen je transportován krví do všech tkání těla.

Selen je významný antioxidant a je třeba přijímat v potravě dostatek antioxidantů i přesto, že tělo má vlastní obranné mechanismy. Antioxidanty ochraňují organismus před civilizačními chorobami a chrání hlavně lipidy a vitamíny před oxidací.

Přirozenou cestou se selen do lidského organismu dostává z půdy prostřednictvím rostlin. Problémem je fakt, že obsah selenu v rostlinách závisí na půdě, ve které byla rostlina vypěstována. Rozlišujeme oblasti podle výskytu selenu. Jako příklad uveďme oblast se střední koncentrací selenu – půdy Kanady a USA. Oblasti s velmi nízkou koncentrací selenu – Finsko, Švýcarsko, Česko, Slovensko a Nový Zéland. To znamená, že pokud přijímáte potraviny, které by měly být přirozené bohaté na selen, ale byly vypěstovány v oblasti s nízkou koncentrací selenu, tak trpíte na nedostatek selenu.

Světová zdravotnická organizace stanovovala jako doporučený denní příjem selenu hodnotu 50 – 200 µg. V přepočtu na váhu člověka je to 1µg/kg hmotnosti člověka.

Na základě rozsáhlých statistických údajů je příjem selenu na Slovenku dlouhodobě pod optimální hranicí. Je to jen 38 µg na den. Tato hodnota je způsobena nízkou hladinou selenu ve slovenské půdě. Např. v Číně v oblasti s vysokým obsahem selenu je jeho denní příjem až 1338 µg na den.

Za nejvíce ohrožené skupiny lidí, které mohou trpět nedostatkem selenu se považují mladí lidé, vegetariáni, staří lidé, těhotné a kojící ženy, kuřáci a chronicky nemocní lidé.

Upozorňujeme, že selen je ve vyšších dávkách toxický, ale předávkování selenem potravou není možné.

Zdroje selenu

Za nejlepší zdroje selenu považujeme hlavně rostliny vypěstované v oblastech s vysokým obsahem selenu, ryby, brazilské ořechy, semínka, citrusové plody.

Bohužel evropská půda je přirozeně chudá na obsah selenu, proto se při výběru výrobků zaměřte na ty, které byly vypěstovány mimo EU.

Z obilovin je nejvýznamnějším zdrojem khorasan Kamut, starověká odrůda tvrdé pšenice. Kamut je bohatý na bílkoviny a minerály, hlavně selen, zinek a hořčík.

Co je kamut?

Kamut není název obiloviny, ale ochranná známka pro označení obiloviny s jistými garantovanými vlastnostmi. Ochranná známka Kamut označuje obilninu, která se jmenuje khorasan a jde o starověkou odrůdu tvrdé pšenice s významnými výživovými vlastnostmi.

Tato obilovina byla znovuobjevena v roce 1949 v egyptské pyramidě v Dasharu. Říká se jí i pšenice faraonů. Zrna, která byla nalezena v pyramidě, daroval objevitel americkému letci. Jeho otec je začal pěstovat v americkém státě Montana. Dnes se kamut pěstuje hlavně v USA, Kanadě, Jižní Africe, Belgii a Austrálii.

Kamut khorasan má vyšší obsah bílkovin a minerálů, hlavně selen, zinek a hořčík v porovnání s moderními odrůdami pšenice. Kamut khorasan má velmi vysoký obsah selenu , který má vynikající antioxidační schopnosti.

Díky vysokému obsahu lipidů, které produkují v těle více energie než sacharidy, se kamut khorasan označuje jako vysoce energetická obilovina. I proto se kamut khorasan a výrobky z něj doporučují hlavně sportovcům a lidem, kteří jsou fyzicky a psychicky aktivní.

Kamut khorasan musí:

• být starověká odrůda obilí typu khorasan
• být pěstován pouze v biologickém zemědělství
• mít bílkovinný profil 12-18%
• na 99% neobsahovat moderní odrůdy pšenice
• na 98% nevykazovat známky nákazy
• obsahovat od 400 do 1000ppb selenu
• nesmí se používat v názvech výrobků, jejichž procentuální obsah je neznámý
• nesmí se směšovat s moderními odrůdami pšenice v těstovinách

Doplňte si selen přirozenou cestou a vyberte si z naší široké nabídky kamutových produktů.

zdroje:
http://www.lfp.cuni.cz/journals/bioenv/
http://www.epa.gov/iris/subst/0472.htm
Maďarič, A. - Kadrabová, J.: Selen v potravinách a možnost jeho suplementace u slovenské populaci
Kvasničková, A.: Minerální látky a stopové prvky